Tvar 6/2013

V rozhovoru čísla rozmlouvají básníci Adam Borzič a Petr Borkovec, jenž po vzoru samotného Stvořitele odděluje světlo od tmy, poučen babylonským zmatením čaruje s jazykem (zároveň mu však žehná poezií) a jako svatý František káže ptactvu. Rozhovor byl pořízen při příležitosti vydání nové Borkovcovy sbírky Milostné básně, která je recenzována v rubrice Dvakrát (rec. Adam Borzič a Petr Král).

Ladislav Selepko rozebírá básně Lukáše Sedláčka a Janiny Borowské. Poezii dále zastupuje výběr z jarních básní Petra Motýla a veršů současných latinskoamerických autorů Maurizia Meda, Ernesta Carrióna a Josého Carlose Yrigoyena v překladu Petra Zavadila (jde o ukázky z antologie Tento chléb přežvykovat, psacími písmeny, kterou připravuje nakladatelství fra). Dvě známé básně Paula Verlaina interpretují Igor Fic a Jakub Chrobák.

O návratu Witolda Gombrowicze z argentinského exilu zpět do Evropy píše ve své studii Roman Kanda.

Současnou situaci nekomerční kultury analyzuje v návaznosti na probíhající společenskou diskusi Ondřej Buddeus.

Nesmlouvavý pohled do nitra svého hrdiny Vala nabízí šestý fragment románu Ladislava Selepka Veverky v parku Hu. Zkáza Titaniku Hanse Magnuse Enzensebergera v překladu Pavla Novotného pokračuje Šestým zpěvem.

Michal Špína ve svém eseji truchlí nad zmizelou poetikou železničních tranzitů podél ligurského pobřeží. Železnice je také leitmotivem povídky „polského E.A. Poea“ Stefana Grabińského Mrtvá trať, kterou přeložil Libor Martinek. Do třetice pak dopravu vlakem nahlíží ve svém sloupku i Svatava Antošová.

Vlaďka Kuchtová zve ve Výtvaru na výstavu historické fotografie pražské architektury na Staroměstské radnici a přehlídku Echoes, konající se v Klatovech. Obě výstavy tvrají do konce měsíce, neotálejte proto!

Historie revolucí pokračuje studií Olgy Lomové o společenských převratech v moderních dějinách Číny.

Perspektivu autistického umělce šíří na své osvětové pouti básník Mnoháček Zgublačenko, o jehož akci informuje Svatava Antošová. Autorské čtení Vladimíra Bally navštívila Barbora Janáková.

Je název díla autorovou značkou, či kulturním dědictvím? Nad tím v souvislosti s nedávnou kauzou Wildeovy hry Jak je důležité míti Filipa uvažuje Zdeněk Beran.

Svatava Antošová se zamýšlí nad knihou Geerta Maka V Evropě. Cesty po dvacátém století o rozdílném náhledu na dějiny evropské integrace.

Pavel Janoušek se věnuje ve své recenzi próze o ztrácení a nalézání víry Veroniky Bendové Nonstop Eufrat, vydané nakladatelstvím fra.

Recenze:
Martin Stöhr: Smích ze snu (rec. Jakub Chrobák)
Avraham B. Jehošua: Molcho (rec. Jiří Zizler)
Marcel Proust: Hledání ztraceného času (rec. Martin Charvát)
Vít Kremlička: Smrti stejně neuniknu – to ti mohu slíbit (rec. Patrik Linhart)
Pascal Mercier: Noční vlak do Lisabonu (rec. Pavel Horký)
Bruno Solařík (ed.): Antologie modrého humoru (rec. Petr Král)
Jana Beňová: Preč! Preč! (rec. Lenka Szentesiová)

Čističku Patrika Linharta, Ohnisko Milana Ohniska a Vysoké podpatky Melissy Pink si lze přečíst na poslední straně. A čím by byla poslední stránka bez Zlé ovce!?

Číslo doprovází fotografický cyklus Železnice od Mikuláše.