Milí čtenáři Tvaru,
dnes začneme nevesele. 1. května zemřel vynikající český básník, překladatel a literární kritik Antonín Brousek (1941–2013). V Tvaru naleznete jeho báseň na titulní straně a osobně psaný nekrolog z pera Petra Krále. Věřím, že Antonín Brousek už hoduje na nebeské hostině ve společnosti věčně živých básníků.
Jinak naše desáté číslo zabrousilo do vizuálních vod. Z různých perspektiv obhlížíme témata obrazu a vidění, vztahu vizuality a slova. Téma traktujeme v anketě, která zkoumá literární zájmy 11 současných umělkyň a umělců. Náš záměr byl prostý: dozvědět se o čtenářských zálibách dnešních výtvarníků, o jejich vztahu k literatuře vzhledem ke své tvorbě. Současně se jedná o jeden z prvních kroků na cestě k obnově vzájemných vazeb mezi literárním a výtvarným prostředím. Jak vidno z ankety, ze strany vizuálních umělců je o toto setkávání zájem, byť většina z nich se v současné české literatuře teprve začíná orientovat. Bylo by jistě zajímavé podniknout analogický pokus s literáty na téma vizuality – a není vyloučeno, že něco podobného v budoucnosti podnikneme. Kromě ankety se s tématem setkáváme rovněž v rozhovoru s umělkyní Darinou Alster, jejíž tvorba se napájí ze zdrojů literárních, politických i náboženských. Téma sleduje také pozoruhodná studie Vladimíra Papouška Co viděla Libuše, esej básníka Johna Allisona, který se zabývá inspirovanými „překlady“ obrazů malíře Turnera, jejichž autorem byl kritik John Ruskin, a evokují ho rovněž básnické a prozaické texty Jaromíra Zeminy.
Dále v tomto Tvaru naleznete svěží až živelný rozhovor s Básníkem Tichem, vedený Patrikem Linhartem, spolu s ukázkami z jeho poezie. Obé čtěte jen na vlastní nebezpečí, je totiž možné, že si vás při četbě vezmou na paškál andělé.
Rovněž se v tomto čísle vracíme k otevřenému dopisu Miroslava Huptycha týkajícímu se problematiky bezdomovectví; tentokrát otiskujeme dvě reakce na tento počin, ty zbylé najdete na našem webu.
V seriálu dějin revolucí se tentokrát historik Stanislav Kokoška zamýšlí nad ambivalentním dědictvím květnové „národní revoluce“. Jsem velmi hrdý, že v Tvaru vznikla tato unikátní série, která pod taktovkou Rudolfa Vévody přináší texty předních českých a slovenských historiků. Znalost dějin je pro literární kontext podstatná, navíc, jak ukazuje text Pavla Janouška Rozprava na obranu historie, zvláště literární, povědomí o dějinách včetně těch literárních upadá dokonce i na vysokých školách.
Závěrem mi dovolte se podělit o jednu redakční radost téměř intimního charakteru: úspěšně se nám podařilo dokončit jarní úklid. V redakci jsme vyvzdorovali další prostor – věřím, že ku prospěchu Tvaru i v jeho tištěné podobě.
Přeji vám hluboké vidění!
Adam Borzič
Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 35. ročník