Publikováno: 29. 4. 2014
| 2014
Polemika Pavla Janouška s Janem Němcem
Publikováno: 29. 4. 2014
| 2014
recenze Jaroslava Vanči
Publikováno: 16. 4. 2014
| 2014
Milí čtenáři, v záři jara je tu číslo osmé! Co rozhodlo? Los? Ne! Mažňákovo světlo
vprostřed tvého těla a
hřbitovní kvítí? To zas bude mela… Též Hrabal Bohu Hrob & Toužil Po Rozkoši (Vrzaje Vprostřed Víl & S Hoši V Jednom Koši). — Allé, chrrroši! Kvičím: „Muž bez ženy přeci jest ničím…“ Bůh na tripu a ovce v roli zombyje; Nietzsche to tu načmáral, ten si to vypije! A paní učitelka? — „Hle: na tabuli runda!“ …Kdo to tady pobryndal, 100x opíše teď
Tvar!!!
Publikováno: 16. 4. 2014
| 2014
Publikováno: 16. 4. 2014
| 2014
ukázka z chystané prózy Martina Reinera
Publikováno: 16. 4. 2014
| 2014
reportáž Adama Borziče z nejvýznamnějšího básnického festivalu v Chorvatsku
Publikováno: 16. 4. 2014
| 2014
polemika Jana Němce s Pavlem Janouškem
Publikováno: 16. 4. 2014
| 2014
Poezie představovala vedle přísloví a pohádek základ literární tradice židovských žen v Maroku. Protože jim náboženské důvody až do poslední čtvrtiny 19. století bránily získat formální vzdělání, které by jim zajistilo aspoň základy čtení a psaní jako chlapcům, veškerou kulturu přijímaly ústně. To však neznamená, že jde o tvorbu intelektuálně chudou nebo přinášející banální pohled na svět. Naopak, jak uvidíme, soubory ústně tradované ženské tvorby v židovské arabštině, španělštině a berberštině zprostředkovávají hlubokou znalost člověka a jeho křehkého osudu a poskytují střízlivý pohled na jeho životní úděl a rizika existence. Ve 20. století tuto tradici ústního předávání destabilizoval přechod od výlučně orální kultury k písmu a moderní výchově. Hranu však této tisícileté bohaté orální tradici odzvonilo až rozprášení židovských komunit a emigrace do Izraele v druhé polovině 20. století. Tím se zrodila, především v Izraeli, nová básnická moderní a postmoderní tvorba. Ale i ta v rámci nových námětů, jako je problematika gendru, feminismus, rodinná paměť a společenská identita, i v rámci nových životních zkušeností dál předkládá tento střízlivý pohled na člověka a získává mu místo v izraelské společnosti.
Publikováno: 16. 4. 2014
| 2014
operní dvojrecenze Víta Zavadila
Publikováno: 16. 4. 2014
| 2014
recenze Daniela Soukupa na knihu Norberta Mappese-Niedieka
Chudáci Romové, zlí Cikáni. Co je pravdy na našich předsudcích
Publikováno: 15. 4. 2014
| 2014
Devátého dubna proběhlo v Literární kavárně knihkupectví VOLVOX GLOBATOR představení povídkové knihy Neviditelné bary amerického spisovatele a hudebníka žijícího v Praze Luciena Zella, jejíž český překlad od Radky Knotkové právě vychází. Na úvod večera zazpíval sám autor za doprovodu indického nástroje shruti box jednu píseň z vlastního repertoáru, po té se ujal předčítání z knihy Vráťa Brabenec. Svým vystoupením též přispěla jazzová formace Trio Salaš.
Publikováno: 13. 4. 2014
| 2014
rozhovor s Monikou Stehlíkovou, učitelkou českého jazyka a literatury na Gymnáziu Na Zatlance
Publikováno: 7. 4. 2014
| 2014
nekrolog Michala Jareše
Publikováno: 1. 4. 2014
| 2014
Reakce básnířky a výtvarnice Viktorie Rybákové na recenzi Mileny M. Marešové a Heleny Petákové Wernischovy knihy
S brokovnicí pod kabátem, kterou odvysílala rozhlasová stanice Vltava.
Publikováno: 1. 4. 2014
| 2014
Milí čtenáři,
v záři jarní je tu číslo sedmé, byť ni Shakespeare ne každému sedne… Čáp ztratil čepičku, knihovnice sandál – a je z toho škandál! Kauza typu menopauza: Šest účastníků zájezdu z pěti nečte Odyssea! Co tedy čtou na své cesta k sea?! Ódy? Kódy? Literaturu dle poslední módy – či snad dle starého střihu? Och, svíčky na podlaze, šampaňské ve výstřihu… Poesie
jenseits von Gut und Böse – hora převysoká, leč jak se na ni leze? …Na vše to odpovědi v Tvaru bratru k vidu: jak pro povaleče, tak pro dělnou třídu!
Publikováno: 21. 3. 2014
| 2014
Milí čtenáři,
ze Strašnic na Ukrajinu: z „emo dortu“ ukroj jinu, jang vydloubni černým nehtem, Revolušn natři dehtem. A Krev a Rev. A Akcia: hurrrá na ně (Ty i Já)! Báseň zázrak nečiní, spleen & chandra mečí v ní. Kritik ječí, ovce kdáká, klikyhák má v křeči ptáka. (Fénixe „literárního provozu“.) Teteliště zmrddůúú? Léky pro kozzuúúú! Linhart mit uns… A ovce zlá? Myslí si tajně na kozla. Kudy z nudy? V pudy hleď! Hop, poTVARo, jaře leť!
Publikováno: 21. 3. 2014
| 2014
Publikováno: 21. 3. 2014
| 2014
rozhovor se Zuzanou Husárovou
Publikováno: 21. 3. 2014
| 2014
Jak to celé začalo? Podle několika vyjádření Jany Šrámkové listopadovým setkáním, které pořádal Ústav pro českou literaturu AV ČR na téma Česká literatura 2013: První bilance. Nebyl jsem na něm, neb se podobným akcím systematicky vyhýbám. Jsem totiž přesvědčen, že v sobě spojují prvky v podstatě neslučitelné. Diváci na ně přicházejí v naději, že se na půdě ctihodné instituce dozví „pravdu“ o literární produkci posledního roku, a pokud jde o aktivní tvůrce, nejeden z nich očekává i blahořečení svého literárního díla, příslušně zařazeného do správného kontextu. Místo toho se však koná povídavá diskuse několika literárních kritiků, kteří musí vařit z vody osobních čtenářských pocitů a prožitků, a na základě svých vizí o velké literatuře spekulují nad tím, zda v daném období vůbec něco mimořádného, nebo alespoň trochu zajímavého vyšlo. Jana Šrámková tuto diskusi zjevně navštívila s nemalým očekáváním, avšak to, co viděla a slyšela, v ní vyvolalo hluboké zklamání. Zejména jí vadil
„povzdech, že se v próze za celý rok opět neukázalo nic zajímavého, žádný velký román, který by překročil hranice zavedeného čtenářstva, zvířil vody, který by vlastně vůbec stál za to společně probírat“.
Publikováno: 21. 3. 2014
| 2014
Z
Dvanácti odstavců Ivany Myškové, Jana Němce a Jany Šrámkové v
Respektu,
Sedmi tezí Kamila Boušky (
Tvar č. 2/14) a následné reakce Jany Šrámkové (
Tvar č. 4/14) mám radost – konečně se začalo mluvit o důležitých věcech. Některé bych však ráda doplnila.