Novinky

Čeněk Zeman: Předtucha

2/2014

Zlá ovce

vás i v tomto roce bude oblažovat svými koány...

obsah ročníku 2014

Světlana Burianová: My ženský nejsme

1/2014

Vladimír Autarkin: Volání

52/2013

PF 2013

Svým čtenářům, přátelům a spolupracovníkům přejeme klidné a pokojné prožití vánočních svátků a všechno dobré do nového roku.
První číslo příštího ročníku vyjde v nové grafické úpravě 8. ledna 2014.

Beatrice Landovská: ***

51/2013

Tvar 21/2013

Milan Ohnisko v něm rozpráví s básníkem Zdeňkem Volfem, Ivan Štampach píše o papeži Františkovi, Helena Šebestová zas o vzniku Arbesova romaneta Newtonův mozek, otisknuty jsou tu též verše Jana Vilímka, Filipa Němečka a Aldy Merini a próza Jiřího Kratochvila či Lukáše Marvana

editorial Adama Borziče

Vychtěné jde mimo mě

rozhovor Milana Ohniska s básníkem Zdeňkem Volfem o zážehovosti tradice, daru veselí i slz a o sdílení v jinakosti

Ivan O. Štampach: František: ježíšovec pontifikem

Moc římských imperátorů nebyla jištěna jen pretoriány. Byla i posvátná. Císař byl i nejvyšším náboženským hodnostářem s titulem pontifex maximus. V republikánském Římě (od 5. století př. n. l.) byly politické a náboženské funkce odděleny. Císař Konstantin udělal před sedmi sty lety první kroky k postátnění křesťanské církve, i když Milánský reskript z roku 313 dává pouze v Říši svobodu všem vyznáním. O devět let později přenesl sídlo z Říma do Byzantia na březích Bosporského průlivu a jeho nástupci postupně přestali být pontifiky. Titulu a reálné moci se v opuštěném Římě chopili tamní biskupové. Pomocí padělaných dokumentů, mezi nimi Konstantinovy donace, si připsali moc nad západní částí Říše. V návaznosti na to pak papež Řehoř VII. roku 1073 vydal Papežský diktát (Dictatus papae), v němž deklaruje, že pouze římský biskup může disponovat císařskými odznaky, že má právo sesadit císaře a pouze jemu musejí všechna světská knížata líbat nohy. Imperiální model církve byl završen. Papežům náležela nejvyšší moc duchovní i světská.

z básní Jana Vilímka

Jan Vilímek (nar. 1979 ve Zlíně) vydal sbírky Kardiopalmus (Archa, 2005) a Povinnost snu (Kniha Zlín, 2010). Dále publikoval básně v časopisech Host a Prostor Zlín. V současnosti je postulantem Řádu menších bratří, františkánů (OFM). Pracuje jako ošetřovatel v hospicu sv. Alžběty.

Mír

ukázka z prózy Záblesky svobody Lukáše Marvana, kterou připravuje k vydání nakladatelství Druhé město

Homo patiens a jeho leprosárium

recenze Milana Ohniska na posmrtně vydanou Magorovu sbírku

Karel Zlín: Cestou

50/2013

Josef Hrubý: Do vsi

49/2013

Tvar 20/2013

Titulce vévodí odvážný portrét Igora Malijevského, aktéra rozhovoru Svatavy Antošové. Kromě toho najdete v novém čísle esej Jiřího Pechara Avantgardy z pohledu současnosti, ukázku z připravované knihy Zdeňka Neubauera, osobitou studii Patrika Linharta o steampunku a četných jeho odnožích či nové verše Ondřeje Buddeuse a Pavly Vašíčkové.

Vzpomínka na Zbyňka Hejdu (2. 2. 1930 – 16. 11. 2013)

editorial Adama Borziče

Pojem „umění“ lze ukrást

rozhovor Svatavy Antošové s Igorem Malijevským o Kostějích nesmrtelných, EKG a většině bez nadání

Igor Malijevský: Modlitba za duši Vladimíra Michajloviče Gunďajeva

Patriarcha Kirill přirovnal vystoupení dívčí kapely Pussy Riot k promluvám pekla. „Ďábel se na nás smál. […] Kapela, jejíž jméno ani nemohu vyslovit, věří v propagandu, sílu lží, internetu a médií, nic jiného.“ Patriarcha Kirill dále prohlásil, že jeho srdce „trhá smutek“, když i mezi těmi, kteří si říkají pravoslavní křesťané, jsou tací, kteří ospravedlňují toto rouhání a výsměch, marginalizují tuto ohavnost a snaží se ji interpretovat jako nějaký legrační vtip.

Patrik Linhart: Temná vise retrofuturismu: noc, pára a démoni

Originálním návratem k poetice horrorových a imaginativních autorů XIX. a počátku XX. století je postmoderní žánr steampunk, fantastická a horrorově laděná prosa odehrávající se (především) ve století páry. Steampunk po svém přejímá motivy sci-fi literatury od prvních děl vědecké fikce po kyberpunk.

Večeře s Robertem Kalivodou

vzpomínka Stanislava Dvorského

Brutální Bohdan?

recenze Vladislava Reisingera na novou básnickou sbírku Bohdana Chlíbce

Lékař umírající reality

recenze Ladislava Zdeníka na novou básnickou sbírku Bohdana Chlíbce