Tvar 2/2013

Letošní druhé číslo má výrazně ruský nádech. Již úvodní text Ondřeje Mrázka Jurodivá říše slova nám umožní nahlédnout do současné ruské prózy. Šlo u kanonizované románové epopeje Tichý Don, za kterou Michail Šolochov obdržel v roce 1965 Nobelovu cenu, o literární podvod století? Tuto detektivní kauzu se pokouší rozplést Vladimír Novotný. Tomáš Glanc představuje v rozhovoru básnířku a významnou aktérku sovětského disidentského hnutí Natalii Gorbaněvskou, její básně z ruštiny přeložil Milan Dvořák.

Pavel Janoušek se ve svých 969 slovech o próze věnuje knize Petra Prouzy Muži noci.

Za humna do sousedního Polska se podíval Václav Burian.

Rudolf Vévoda v rubrice Historikův pelyněk píše o biografii francouzského krále Ludvíka od Jaquese le Goffa, kniha vyšla před Vánoci v nakladatelství Argo. 

V nových básních Josefa Straky nalezneme malé exily, v poezii Josefa Hrdličky – i v úvodním slově k nim – se blýská zlato. 

Mrazivé londýnské ráno otevře druhý díl prózy na pokračovaní Veverky v parku Hu, jejímž autorem je Ladislav Selepko. 

Esej francouzského filosofa Alaina Badioua Třetí nástin manifestu afirmacionismu končí druhou částí.

Adam Němec připravil rozhovor s Lukášem Houdkem, který v dubnu 2012 spoluzaložil nakladatelství KHER, zaměřené na podporu romské literární tvorby. Na toto nakladatelství a sbírku právě vydaných romských pohádek Otcův duch se upřelo zpravodajské oko Literárního života. 

Čím by bylo „ruské“ číslo bez A. S. Puškina? O jeho básni Mračno uvažují Igor Fic a Ondřej Macura.  

Z virtuálních síti Ladislav Selepko vylovil i okomentoval báseň Pavly Medunové a autora, který na webu publikuje jako irem / meri. 

Zkáza Titaniku Hanse Magnuse Enzensebergera v překladu Pavla Novotného pokračuje Druhým zpěvem. 

Nad knihou Gillese Lipovetskeho a Hervého Juvina Globalizocaný západ se zamýšlí Svatava Antošová, která o pár stránek dál vzpomíná na svůj někdejší recesistický nápad, jenž podivuhodně získal na aktuálnosti.

Cyklus textů věnovaný revolucím přináší příspěvek Jana Adamce o maďarské revolucí v roce 1956.

Literární topografie z pera Patrika Linharta nese název Indiana Jones a ztracená geografie Edenu. 

Petr Král uveřejňuje první ze série svých úvah o poezii, věnovanou tentokrát básnickému popisu.

Výtvar Vlaďky Kuchtové informuje o právě probíhající výstavě Kamila Lhotáka. 

V druhém čísle se vrací na stránky časopisu Slintblok Pavla Ctibora, vycházet bude ob číslo. Rovněž budou pokračovat i jazykové sloupky Gabriela Plesky.

Dvakrát je recenzována kniha Pavla Janouška Černá kočka (rec. Martin Charvát a Ondřej Sekal)  

Další recenze:
Alexandr Solženicyn: Meruňková zavařenina (rec. Vladimír Novotný)
Peter Russell: Okno v čase (rec. Patrik Linhart)
Oian Sima: Kniha vrchních písařů (rec. Lukáš Zádrapa)
Štěpán Nosek: Na svobodě (rec. Simona Martínková-Racková)
Natálie Paterová: Uvnitř kosti duha (rec. Zuzana Kůrová)
Vilja-Tuulia Huotarinenová: Místo ženy (rec. Světlana Kopřivová)
Eva Uhlířová: Vůle k tvorbě (rec. Martin Charvát)
Václav Hájek: Jak rozpoznat odpadkový koš (rec. Zdeněk Brdek)

Poslední strana časopisu patří Čističce Patrika Linharta, Zlé ovci Michala Jareše, Ohnisku Milana Ohniska a Vysokým podpatkům Melissy Pink.

Fotografiemi z Ruska přispěl Bruno Solařík.