Novinky

Groteskní mystérium

Karel Steigerwald: Má vzdálená vlast, Tragikomedie ze špatné doby (sen)

Večer Tvaru v Ryběnaruby, 17. 5. 2012

autorské čtení Adama Borziče, Simony Rackové a Milana Kozelky

Josef Trojan: Číšník

16/2012

Tvar 8/2012

Osmé číslo Tvaru přináší rozhovor se socioložkou Jiřinou Šiklovou, řeč je nespokojencích, o generacích, ale samozřejmě také o literatuře.

Litera a Ortenovka: kdo z čeho co

Do jaké míry vypovídají literární ceny o kvalitě literární produkce? Věčný problém, který by se dal lstivě vyřešit tak, že ceny vypovídají o dobovém vkusu, možná dokonce i o mravech, resp. o modelech chování a myšlení jisté části kulturních pracovníků v tom kterém čase a prostředí.
Slavnostní vyhlášení několika finalistů a poté jednoho vítěze (toho „nejlepšího z nejlepších“) je nepochybně zajímavé. Ovšem stejně zajímavou informací, na kterou však v masovějších médiích nezbývá místo, je i to, kdo „ty nejlepší“ vybral a z čeho vybíral, kdo svou knihu do soutěže přihlásil sám, koho přihlásil nakladatel a koho naopak jeho nakladatel nepřihlásil. A do třetice není ani nezajímavé, kdo vybral porotce, kteří rozhodují o ceně.
Jaká práce (autorita), jež by měla opravňovat k oceňování literární tvorby, za tím vším vybíráním stojí? – Rozhodli jsme se nechat tuto otázku koňovi a uveřejnit pouze základní skutečnosti; případnou lačnost po dalších faktech nechť ukojí pan Google nebo někdo takový. Zde otištěné seznamy titulů, ucházejících se o dvě z cca pěti nejprestižnějších českých literárních cen, buďtež tedy alespoň částečným přehledem české poezie a prózy (na ostatní kategorie Litery jsme vědomě rezignovali) vydané v loňském roce. I to je, doufáme, forma podpory a popularizace literatury. Pevně věříme, že ostříleného čtenáře Tvaru můžeme nechat napospas celé té nezhodnocené záplavě údajů, ba že si možná „zatápe“ docela rád.

Jedna otázka pro Dana Mirceu Duţu

Jste ředitelem Rumunského kulturního institutu v Praze, jenž stojí za přípravami rumunské účasti na letošním Světě knihy. Na co všechno se mohou návštěvníci těšit?

Poutník zelených vanutí

Péčí kurátora Jeana Gasparda Páleníčka vznikla výstava souborného malířského díla básníka, prozaika a výtvarníka Ivana Matouška nazvaná Mezi obrazy / Entre les Tableux 1973–1996. Uděláte-li si květnový výlet do Paříže, nezapomeňte na datum 3. 5. 2012 v 19.00 hod. Právě tehdy proběhne vernisáž v Českém centru (18, rue Bonaparte), kde bude výstava umístěna do 9. 6. 2012. Grafické podoby celkového konceptu se ujal Přemysl Havlík a vstupního katalogového textu, který vám nyní přetiskujeme v českém jazyce, básník a dokumentarista Martin Langer.

Acheron

další pokračování vyprávění Ivana Achera zaznamenaného P. Novotným

Janele z Liků: Národopisné štuk z mého kraja

15/2012

Pavel Šrut: ***

14/2012

Tvar 7/2012

Sedmé číslo literárního obtýdeníku Tvar je částečně věnováno dvojitému výročí Karla Maye – místo obvyklého úvodního rozhovoru obsadila beseda o jeho životě, díle a samozřejmě i významu pro mnoho generací čtenářů včetně té dnešní. Besedy se zúčastnil Karel Deniš, Ivo Fencl, Wanda Heinrichová, Stanislav Komárek a Vlastislav Toman. Na mayovskou notu hrají i některé další příspěvky v čísle.

E. J. Popera: Už zítra

13/2012

Uchovávat dětský romantismus – záznam besedy o Karlu Mayovi

Německý spisovatel Karel May (narozen 25. 2. 1842 v Ernstthalu, zemřel 30. 3. 1912 v Radebeulu, dnes součásti Drážďan) je i po sto letech, která uplynula od jeho smrti, stále živým a čteným autorem. Mayova obrovská popularita a jeho vliv zejména na mladší čtenáře jsou trvalé – ať již díky knihám, nebo filmům natočeným podle jejich motivů. Osudy Vinnetoua a Old Shatterhanda stejně jako hrdinů z Mayova orientálního cyklu (Kara ben Nemsího a Hadžiho Halefa Omara) dlouhodobě oslovovaly a oslovují řady čtenářů zejména ve středoevropském prostoru. U příležitosti letošního dvojitého výročí Karla Maye jsme se rozhodli uspořádat besedu, která připomíná nejen samotného spisovatele, ale i jeho vděčně přijímané dílo. A to nejen kvůli čtenářské nostalgii, ale i pro trvalé a svou dobu přesahující humanistické myšlenky a principy.

Nakolik jsou živé a inspirativní?

Anketa o básních Josefa Hanzlíka

Jedna otázka pro... Jiřího Gruse

Spolu s Džianem Babanem a Vojtěchem Maškem jsi vytvořil komiksové zpracování „neznámého“ románu Karla Maye, který původně „převyprávěl“ Stanislav Komárek ve svém románu Mandaríni. Jak se ti na grafické novele Ve stínu šumavských hvozdů dělalo – je to přece jen jiný svět, než jaký jsi doposud v komiksech navštěvoval a znal. Byl (anebo jsi) obdivovatelem mayovek – a nakolik jsi pro tuhle parafrázi světa Karla Maye, která poněkud narušuje původní romantický svět jeho románů, využíval sám parafrází z kanonických zpodobňování Vinnetoua a Old Shatter­handa?

Pavel Hruška: Šťastní dnové četby

Vzpomínka z dětství na čtenářské obcování s Karlem Mayem

Josef Suchý: Dvojí

12/2012

Tvar 6/2012

Šesté číslo Tvaru přináší rozhovor s historikem Martinem Gažim, mj. editorem monografie Rožmberkové. Na historii tohoto významného českého rodu, ale i na legendy k němu nabalené se vyptával Zdenko Pavelka

Pavel Janoušek: Poslední tah králem.
Ještě k té angažovanosti

Chtěl bych ještě jednou přidat několik poznámek k problematice angažovaného umění, tedy k onomu strašidlu, co dnes jako naděje obchází českou literaturou – a nejen jí.

Pierre Laval v České televizi

zamyšlení Ladislavy Chateau nad nedávno odvysílaným britským dokumentem a osudem jeho hlavního aktéra

To na jazyku...

pravidelný lingvistický sloupek Gabriela Plesky

Mojmír Vrba: Křivdy

11/2012

Michal Čapek: Zeptala se mne co dělám?

10/2012

Jiří Mašek: Měsíc hraje šach

9/2012

Tvar 5/2012

Páté číslo obtýdeníku Tvar otevírá rozhovor s mladým mosteckým básníkem a prozaikem Filipem Špeciánem. Řeč je o psaní, o revoltách, o plivání při hokeji, ale také o přírodě a o severočeské krajině.