Tvar 10/2013

14. 5. 2013
Básník Ticho, foto Mikuláš

Autorem básně „Osobní váha“ na první straně je český básník (a také literární kritik a překladatel) Antonín Brousek, který se narodil 25. září 1941 — a zemřel letos na prvního máje. Smutné zprávě o smrti básníka věnuje pozornost i Adam Borzičeditorialu a Petr Král v osobně laděném nekrologu na str. 14. 

Devíti sty šedesáti devíti slovy tentokrát hodnotí Pavel Janoušek prózu spisovatele a překladatele Ivana Binara (nar. 1942) Jen šmouha po nebi, která vyšla v Torstu. Od počátečního silného zaujetí až nadšení došel autor recenze postupného rozčarování, ba přímo „zklamání nad tím, že tak zajímavý nástup skončil navzdory všemu autorovu úsilí jako zmarněná velká příležitost“. 

Rubrika Dvakrát zacílila na Zuzanu Brabcovou – letošní držitelku ceny Magnesie Litera za prózu.  O oceněné knize Stropy (vydalo Druhé město) Roman Kanda krom jiného soudí, že skutečnost „v tomto románu bohužel místy viditelně prohrává, zatímco Iveta Mindeková naznává, že vzdor deníkovému charakteru prózy je spisovatelka „schopna hledačství hlavní postavy transformovat v hledačství obecné, hluboce lidské“.

V rozhovoru nazvaném Bojovníka ze mne udělala doba zpovídá se severskou přímočarostí zlobivý chlapec Patrik Linhart arci tajemného básníka, o němž není jisto dokonce ani to, v kterémže roce se narodil. Básník Ticho se hlásí k rebelství i k mystice a jako vyučený šermíř kvituje, že mu lidé hodně píší a také si jeho básně vyřezávají do nábytku či vyšívají do baťůžků. „Anebo si je tetují do kůže,“ završuje výčet řemeslných dovedností svých věrných čtenářů. Za tímto mimořádným interview následuje Násilí v křtitelnici a několik dalších vyřezáníhodných Tichových básní.

Literatura očima výtvarníků zní název ankety, v níž svůj vztah k literatuře poodhalují Lukáš Houdek, Kamila Ženatá, Milan Mikuláštík, Darina Alster, Pavel Sterec, Zbyněk Baladrán, Aleš Čermák, Mikuláš, Elis Unique, Martin Kámen a Václav Magid

„… i kapitalismus je totalitní režim, jako byly komunismus nebo nacismus,“ říká v rozhovoru s šéfredaktorem Tvaru Adamem Borzičem angažovaná vizuální umělkyně, performerka, publicistka a pedagožka Darina Alster (nar. 1979), která žije a pracuje v Praze. 

Esej novozélandského básníka, hudebníka a antroposofa Johna Alissona v překladu Adama Borziče nese název Hluboké vidění Johna Ruskina. Jak již z názvu patrno, text se zabývá dílem slavného britského vědce, spisovatele, básníka a uměleckého kritika. Ocitujme přímo Ruskina: „Duše člověka je tedy klidným zrcadlem, v němž může být nejasně spatřen obraz Boží mysli… Člověk je sluncem světa; větším než skutečné slunce.“ To je povzbuzující, už jen vhledem k nejistému počasí letošního jara. 

V rubrice Zasláno brání Naděžda Slabihoudová ruskou literaturu proti Vladimíru Novotnému, reagujíc tak na jeho článek „Miška Šolochov = Literární podvod století“ (Tvar 2/2013). 

Studie literárního teoretika a historika Vladimíra Papouška Co viděla Libuše nese podtitul Několik poznámek k slovům „vidět“, „obraz“, „rám“. Odrazovým můstkem autorových úvah o percepci umění tvoří slavné prorocké zvolání: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“ A u věšteb ještě zůstaneme: Markéta Hrbková nás totiž v rubrice Planety v nás zavede do říše věštecké Knihy proměn, k hexagramu č. 53, který se nazývá „Vývoj“. 

Ukázkami ze své prozaické i básnické tvorby se představí Jaroslav Zemina – letos třiaosmdesátiletý výtvarník, historik umění, literát a fotograf. Otištěné texty autor přečetl 10. ledna 2013 v Topičově salonu v Praze v rámci cyklu Literární čtvrtky, o němž budeme podrobněji informovat v předprázdninovém, 13. čísle Tvaru.

Poezii virtuálních sítí představuje Ladislav Selepko Richarda Klíčníka básní „Zapření“ a Žanetu Lichtenbergovou básní „V bytě“. 

Za humna nás Václav Burian doprovodí k našim severním sousedům – do Polska. A že je tam po čertech živo! 

Německý básník, spisovatel, překladatel, publicista a dramatik Hans Magnus Enzensberger vyzpívává Zkázu Titaniku (v překladu Pavla Novotného) zpěvem devátým a desátým. 

„Když je mi lépe, chodívám se utěšit poezií,“ píše Ladislav Selepko v desáté části prózy na pokračování Veverky v parku Hu

„Jednu z polarit básnické tvorby představuje napětí mezi jejím niterným a vnějškovým zaměřením: mezi básní jako nástrojem osobního výrazu a vnitřního dobrodružství a jako formou veřejného proslovu.“ Touto větou uvodil básník Petr Král čtvrtou část svého eseje Náměty

Rubrika Literární život nás zavede na 23. ročník Festivalu spisovatelů Praha, jehož se letos zúčastnil i Orhan Pamuk, a na prvomájový Petřín k soše K. H. Máchy, kde se četl Máj v mnoha cizích řečech. 

Svatava Antošová si v rubrice Bez servítků v příspěvku Oživení nesmrtelnosti aneb Haškovřesky bere na mušku krom jiného případ sKarty. 

Národní revoluce roku 1945: chtěné, nebo nechtěné dědictví? se jmenuje příspěvek historika Stanislava Kokošky o jedné kapitole československých dějin v rubrice Historie revolucí

Ve Výtvaru Vlaďka Kuchtová referuje o výstavě současného holandského malíře Jana van der Pola Pluriform & Simultaneous, kterou pořádá Galerie Jiří Švestka v Praze, a o výstavě Jana Turnera Mistrovství života v galerii Na shledanou, která se nachází na hřbitově ve Volyni. 

Literární historik a teoretik Pavel Janoušek v esejistickém příspěvku Rozprava na obranu historie, zejména literární píše: V každé skupině, kterou učím, se najdou dva tři talentovaní lidé, kteří mají zájem o obor a studují v autentickém smyslu tohoto slova. Přesto ale musím s povzdechem konstatovat, že češtináři už dávno nejsou elitou tohoto národa.“ A v tomto velmi skeptickém duchu se nese celý jeho příspěvek. 

V rubrice Ohlasy reagují David Holub a Alois Marhoul na otevřený dopis Miroslava Huptycha pražskému primátorovi na podporu pražských bezdomovců, publikovaný v 7. čísle. 

Recenze:
Michal Bauer (ed.): Automatická madona. Antologie Skupiny Ra (rec. Petr Král)
Roman Rops: À la thèse (rec. Vladislav Reisinger)
Eva Krátká (ed.): Česká vizuální poezie. Teoretické texty (rec. Veronika Košnarová)
Jan Seidl: Od žaláře k oltáři. Emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti (rec. Marika Kimatraiová)
Markéta Lošťáková: Čtenáři filmu – diváci časopisu. České filmové publikum v letech 1918–1938 (rec. Zdeněk Brdek) 

A co na to poslední stránka? Básník Patrik Linhart skrze herdek trombón Literární čističky troubí do světa, že Snídaně šampionů je každému u piči“, zatímco básník Milan Ohnisko skrze klaviaturu Ohniska něžně temperuje identitu Melissy Pink, která dylanovsky umečeným chraplákem klape vysokými podpatky v rytmu The Times They Are A-Changin´, to vše za sladkého zvuku loutny, jejíž struny kopýtky něžně laská Zlá ovce Michala Jareše.

 

Přílohy ke stažení:

 

Vybrané články z této rubriky:

Aktuálně

Le web est mort, vive le web!

od konce září máme nové internetové stránky. Najdete je na nezměněné adrese www.itvar.cz. Plus twitterový profil a podobné vymoženosti, ach jo...

Léto!

Milí čtenáři, přejeme vám krásné a poklidné prázdniny a v měsíci září se těšíme opět nashledanou. Čtrnácté číslo vyjde ve čtvrtek 10. září.

Anna Barkovová: ***

v překladu Radky Rubilinové

otevřený dopis Tomáše Čady premiérovi vlády ČR Bohuslavu Sobotkovi

k Tomášovu stanovisku se připojuje i náš časopis

Poslední předprázdninové číslo Tvaru vyjde ve čtvrtek 25. června

Milí čtenáři, třináctka je baže šťastné číslo! „Přepis přítomnosti“ obnažil si nejen paže a duní vesmírem & pod peřinou funí: Spisovatelé se sjeli lajnou slov!!! Je literatura páže, nebo král?!? A co káže?!? Černé na bílém?!? Dražé projevů?!? Tu chválou, tu kvílem?!? — A do toho Točité věty a Život za životem… Item ibidem složité světy & chorobné květy básníkova psaní… Že na vás jde spaní? To nevadí. V Zuckerbergově arestu vám Frau Cukrblik ráda poradí: „Dejte si na fejs selfie s Husem Janem!“ Žít je tak krásné, dokud nevyvanem…

Pište pro Včelku

Rádi píšete dětské příběhy? Nebo je máte už v šuplíku? Jste začínající autor nebo autorka? Server Včelka.cz spotřebuje spoustu textů...
 
Registrace
 

Nejčastěji vycházející literární časopis v českých zemích
Letos již 30. ročník

Tvar, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1
tel.: 234 612 398, 234 612 399
redakce@itvar.cz
Webdesign a webhosting Saturn-Toya s.r.o.
Hledaný výraz