Novinky

Josef Bartuška: Dopis a květ

13/2013

Tvar 6/2013

rozhovor s Petrem Borkovcem
Witold Gombrowicz mezi východem a západem
výběr z jarních básní Petra Motýla a ze současné latinskoamerické poezie
Kultura jako veřejný statek?
Michal Špína: Ventimiglia
Stefan Grabiński: Mrtvá trať
Čínské revoluce
Vítejte v Autistánu
Cesty po dvacátém století
z recenzí: Stöhr * Proust * Kremlička

editorial Adama Borziče

Básník je ten, kdo za všechny a pro všechny udržuje přátelství s jazykem

rozhovor Adama Borziče s Petrem Borkovcem při příležitosti vydání jeho nové sbírky básní

Roman Kanda: Witold Gombrowicz mezi východem a západem

Dne 8. dubna 1963 opouští Witold Gombrowicz (1904–1969) na palubě lodi Federico Costa argentinské břehy. Tímto dnem končí spisovatelův bezmála čtvrt století trvající jihoamerický exil, kde v ústraní a za mnohdy velmi obtížných materiálních podmínek napsal podstatnou část svého díla.

K čemu mě inspirovala Radka Denemarková

s protagonistkou rozhovoru z předminulého čísla polemizuje Jana Červenková

Stefan Grabiński: Mrtvá trať
(železniční balada)

povídka „polského Poea“ v překladu Libora Martinka

S Proustem za nesmrtelností

recenze Martina Charváta

František Holub: Peruť satanova

12/2013

Zlá Ovce

Věnceslav Juřina: Dělo

11/2013

Tvar 5/2013

demonstrace Zachraňte kulturu 2013
Se studem v očích se doprošujeme
angažované básně Františka Dryjeho
řetěz sonetů Leyly Begim
prózy Augusta Monterrosa
Občanská pozice
z dopisů Williama Blakea
Zpívající revoluce
Volání po autentické levici
z recenzí: Hrdlička * Jirous * Myšková * Hakl

editorial Adama Borziče

Se studem v očích se doprošujeme

Po návrhu dramatického snížení státní podpory živému profesionálnímu umění vznikla iniciativa Zachraňte kulturu 2013, jejímž cílem je upozornit na dlouhodobě neúnosnou kulturní politiku státu. Vybraným členům této iniciativy jsme položili následující otázky:
1. Jak by podle vás měla fungovat kulturní politika státu?
2. Jak vidíte budoucnost svého časopisu s ohledem na současný vývoj?
3. Může tato krize přinést české kultuře něco pozitivního?

Zachraňte kulturu 2013

Projev Adama Borziče pronesený dne 14. února 2013 na demonstraci uspořádané iniciativou Zachraňte kulturu 2013

Ovenka * Zdvihnout Zemandle

dvě básně z rukopisné sbírky Františka Dryjeho Ach! (angažovaná poesie, A. D. 2013), kterou připravuje k vydání Nakladatelství Petr Štengl

Emil Hakl: Skutečná událost. Argo, Praha 2013

recenze Ivety Mindekové

prózy Augusta Monterrosa

Minulý měsíc uplynulo deset let od chvíle, kdy osud udělal tečku za životem guatemalsko-mexického spisovatele Augusta Monterrosa (21. prosince 1921 – 7. února 2003). Ačkoli je tento velikán španělsky psané literatury jedním z mezinárodně nejuznávanějších latinskoamerických autorů, jeho jméno, natožpak dílo u nás prakticky nikdo nezná (první český překlad je plánován na příští rok).

Jiří Brož: Medvídci

10/2013

Jan Neruda: Zimní

9/2013

Karel Toman: Únor

8/2013

Tvar 4/2013

Radka Denemarková: Hra s pravdou a se lží
poezie Sebastiana Reichmanna a Milana Kozelky
próza Viktora Špačka a Jyrkiho Vainonena
z recenzí: Děžinský * Schneedorfer * Žák * Petr * Hůlová * Vold * Papoušek
kulturní politika v Norsku
Karafiátová revoluce v Portugalsku 1974
Kafka v Siřemi

editorial Adama Borziče

O politicích, kteří se nebojí kultury (a kultuře, která nemá strach z politiky)

Zuzana Micková nás ve své článku seznamuje s kulturní politikou Norského království

Patrik Linhart: Kafka v Siřemi

Pátrat po stopách Franze Kafky v Praze by bylo v dnešní době nanicovaté nošení sov do Athén nebo koček do Siřemi. Čirou náhodou se však mému příteli a spoluhráči z radikálního baletu Vyžvejklá Bambule a sběrateli účelových známek Radimu von Neuvirtovi dostala do sbírky poukázka v podobě mince na odběr 3/10 litru piva vyrobená pěstitelem chmele Franzem Makuschem z Zürau. Vyhledat v Googlu příslušnou obec, zjistit, že v Siřemi/Zürau pobýval Franz Kafka celých osm měsíců, a rozhodnout se tam vyrazit bylo otázkou několika minut. Hnacím motorem našeho poněkud fanfarónského počínání byl fakt, že Václav Havel a Miloš Forman Siřem na­vštívili už v 60. letech a v místní hospodě uvažovali o natočení filmu o Kafkově pobytu. Nedostali se však ani k napsání scénáře.