Publikováno: 25. 11. 2012
| 2012
Zavřít oči a skočit – rozhovor s Ludmilou Kroužilovou
Marcel Černý k bulharskému diabolismu
bulharské romány na filmovém plátně
o Milenu Ruskovovi
rozhovor s Kristin Dimitrovovou
Dvě hry k roku Boženy Němcové
na okraj románu
Kat Stefana Kisjova
prózy Svetoslava Minkova
Publikováno: 20. 11. 2012
| 2012
rozhovor s lingvistkou, básnířkou, vysokoškolskou pedagožkou a překladatelkou Ludmilou Kroužilovou
Publikováno: 20. 11. 2012
| 2012
povídka z chystané antologie bulharského diabolismu
Půlnoční historky
Publikováno: 20. 11. 2012
| 2012
Kristin Dimitrova (nar. 1963 v Sofii) je bulharská básnířka, prozaička a scenáristka. Vystudovala anglickou filologii na Sofijské univerzitě sv. Klimenta Ochridského, kde nyní pracuje a věnuje se překladům z angličtiny. Je nositelkou mnoha ocenění za poezii, prózu, filmový scénář i za překlady (mj. básní Johna Donna). Básně K. Dimitrovové byly publikovány v Rakousku, Kanadě, Itálii, Polsku a mnoha dalších zemích, včetně té naší.
Publikováno: 20. 11. 2012
| 2012
ШОПСКА САЛАТА – ЦВИЧКИ
Publikováno: 20. 11. 2012
| 2012
Folklorista Petr Janeček představuje bulharské městské legendy
Publikováno: 14. 11. 2012
| 2012
O společnosti míjejících se monologů – rozhovor s Janem Šulcem
ukázka z eseje Emanuela Frynty
O výuce češtiny v Banátu
rozhovor s Markem Tomanem
Josef Zumr o knize Hany Šmahelové
Pavel Ctibor: Ukrčeška?
verše Lukáše Zádrapy
sny Marcela Kabáta
Publikováno: 9. 11. 2012
| 2012
najdete jej v audiokoutku
Publikováno: 30. 10. 2012
| 2012
Žiju orchestrálně – rozhovor s Ondřejem Fibichem
Vítězství Comenia scriptu nad rozumem?
Na podporu Ateriéru
Zdeněk Hrbata o Chateaubriandovi
Gustav Erhart o Stéphanii Guerzoniové
Milan Kozelka – nahněvaný realista
básně Pavla Rajchmana
ukázka z nové prózy Václava Kahudy
Publikováno: 29. 10. 2012
| 2012
Stojím na rozlehlé terase Národního muzea. Modravý podvečer, smogem zrnitý – hučením města prostoupený vzduch –, přináší v náhlých závanech vlahou lehkost jara.
Molekuly všech možných plynů se v záři reflektorů projíždějících aut rozsvěcí všemi barvami spektra. Opony a praporce přicházejícího nočního povětří přinášejí jinou, železitou vůni podnebesí. Chladivé doteky odcházející zimy, sněhové pláně na hřebenech hor, dýchají do polabské nížiny. ...Někde za mohutnou budovou muzea, někde za rohem, zkouší kosák první sloky, ...snaží se uvnitř černých křovin zapálit bledý ohníček března.
Publikováno: 29. 10. 2012
| 2012
Publikováno: 29. 10. 2012
| 2012
V roce 2010 Tvar věnoval značnou pozornost novému školnímu písmu
Comenia Script, vehementně prosazovanému do škol zejména jeho autorkou, kaligrafkou Radanou Lencovou, za vydatného jásotu těch nejvlivnějších médií (
Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, komerční i nekomerční televize). Zdálo se nám tehdy, že argumenty, jež měly případnou změnu školního písma odůvodnit, jsou příliš emotivní a mělké, zatímco dohlédnout důsledky takového kroku se nikdo seriózně nepokusil. Dali jsme tedy slovo především lidem, kteří se písmem zabývají z hlediska psychologického a didaktického, nikoli estetického – a pokus o „písmovou revoluci“ se nám začal jevit jako dost nezodpovědný experiment na dětech. Nyní nám přišlo záhodno se s odstupem času a ve světle nových událostí k tématu vrátit.
Publikováno: 29. 10. 2012
| 2012
Tento text vzniká několik hodin poté, co se odehrál happening na podporu časopisu
Ateliér, periodika mapujícího současné vizuální umění – časopisu, kterému hrozí akutní zánik.
Ateliéru byly totiž na základě jakési podivné hodnotící tabulky sníženy státní dotace do té míry, že je radikálně ohrožena samotná jeho existence. Můžeme si o současném umění myslet, co chceme, může nás oslovovat nebo nechávat chladnými, ale skutečnost, že má zaniknout časopis, který se oblasti vizuálního umění dvacet pět let poctivě věnuje, je alarmující sama o sobě. De facto se jedná o útok na kulturu jako takovou. Pokud
Ateliér zanikne, bude to katastrofa pro celou kulturu, nejen pro výtvarné umění.
Publikováno: 15. 10. 2012
| 2012
Nemám rád bílá místa na mapě – rozhovor s Jindřichem Vackem
rozhovor s Gabrielem Chifem
Osamělost romanopisce
anketa mezi překladateli z rumunštiny
Petr Král: Básníkova lenost
Karolína Vyskočilová: Korpus Banát
Romantický hrdina v neromantické době
próza Andreie Oişteana a básně Răzvana Ţupy a Claudiu Komartina
Publikováno: 14. 10. 2012
| 2012
rozhovor s Gabrielem Chifem, šéfredaktorem prestižního bukurešťského týdeníku
România literară
Publikováno: 14. 10. 2012
| 2012
recenze Libuše Vajdové nového překladu z rumunštiny
Publikováno: 14. 10. 2012
| 2012
Stále častěji čteme a slyšíme – z rádia nebo z televize – že poesie, malířství, hudba představují, pěkně prosím,
práci. „O co usilujete svou
prací?“ ptají se při interview básníka, který si, to se ví, hned bez námitek pospíší s odpovědí, nepochybně předem náležitě vypracovanou. Jinde se jásá nad obdivuhodnou prací módního mazala nebo se s dojetím mluví o práci skladatele se zvuky – a mě z toho pokaždé trochu víc mrazí: k tomuhle se tedy dospívá víc než sto let po tom, co jisté básnické objevy otevřely cosi jako prostor nové (poslední) šance.