Novinky

Jsme zpátky v době pozdní

rozhovor Václava Kahudy s Emilem Haklem o ženách, bustě Hermanna Göringa z vepřového masa a klidovém stavu mysli

Miroslav Fišmeister: Z nových básní

Svatava Antošová: Jak jsme chystali půdu pro družnost

Kolika -ismy stihne člověk za život projít a žádnému z nich přitom nepodlehnout, ale naopak udržet si od všech kritický odstup? Do této jediné, nikoliv však jednoduché otázky lze shrnout prolínání životních osudů Tonyho Judta s dějinami politických idejí a představ o moci a spravedlnosti v rozhovoru, který s ním vede Timothy Snyder v knize nazvané Intelektuál ve dvacátém století (Prostor, 2013). Rozhovor vznikal v roce 2009, tedy v době, kdy už byl T. Judt vážně nemocen a upoután na elektrický vozík. A ačkoliv ze svého těla ovládal pouze hlasivky a oči, pro vznik této knihy – jak v předmluvě poznamenává T. Snyder – to stačilo.

Vladimír Just: Interpretace Havlova Odcházení

První náčrt Odcházení vznikal v sedmdesátých letech 20. století, ale teprve autorův odchod z prezidentské funkce dal hře novou referenční perspektivu. Bylo by ovšem zavádějící ztotožňovat postavy s autorem a jeho politickým osudem. Hlavní hrdina, kancléř Rieger, sice občas pronáší repliky, jež by mohl říkat politik Václav Havel, a má i některé rysy jeho vystupování, avšak tím, že mimo politiku lidsky ani profesně neexistuje, podobá se mu méně než Havlův alter ego Ferdinand Vaněk z populárních „vaňkovských“ aktovek (Audience, Vernisáž, Protest), a dokonce i méně než filosof a disident Leopold Kopřiva z Larga desolata.

Hlahol z výšin a propastí

recenze Milana Šedivého na básnickou sbírku Jana Kohouta

Oldřich Mikulášek: Zima

6/2014

Jitka N. Srbová: * * *

5/2014

Tvar 2/2014

Milí čtenáři,
nevíte, co s volným časem? Tak to vám opravdu neporadíme. Ale než na to přijdete, můžete probrázdit nový Tvar s bankovkou stočenou do ruličky, vaše nasální dutiny vám to tentokrát odpustí. Můžete nasát cos z nekonečných polemik, vdechnout pár svěžích básnických trylků či úryvek rozšafného rozhovoru… což? Do večera je daleko, do rána ještě dál. Možná přijde i jezevec, možná se dokonce dostaví Nirvána. Smells like teen spirit…

editorial Adama Borziče

Čím dál víc mne zajímá, jaký je básník člověk. Ne jaký je člověk básník

rozhovor Ladislava Zedníka s Ladislavem Puršlem

Roman Polách: Pokus o strukturální rozbor angažované poezie

Byť souhlasím s názorem, že je v oblasti obecného vymezení angažovanosti a takzvané angažované poezie přeteoretizováno, vložil jsem do této studie několik obecných částí. Zároveň se budu snažit tento pojem explikovat ve srovnání s analyzovanými básnickými knihami. Jako problém by mohlo být vnímáno to, že většina básníků, jejichž sbírky jsem zapojil do analyzovaného okruhu, se teoreticky vůči tomuto konceptu – alespoň ne časopisecky – nevymezovala. Nicméně si myslím, že vybrané básnické sbírky je třeba vnímat v institucionálním kontextu, ve kterém samy působí (v silovém poli otázek: kdo sbírky vydává a ve kterých časopisech se autoři prezentují). K negaci tohoto problému jistě také více než dobře pomůže konkrétní rozbor básnických knih a jejich svébytných poetik.

Kamil Bouška: 7 tezí proti 12 odstavcům o próze

Tento text je polemickou reakcí na „12 odstavců o próze“ Jany Šrámkové, Jana Němce a Ivany Myškové

Z básní Zuzany Lazarové

Z. L. (nar. 1986), básnířka, fotografka, spolupracuje se surrealistickou skupinou, publikovala v Analogonu, A2 a v antologii Nejlepší české básně 2013.

S křížkem po funuse

V nové rubrice bych spolu s několika dalšími autory chtěla s vámi krátce sdílet své literární zážitky, které už v žádném ohnisku pozornosti nestojí, ale naše pozornost se na ně zrovna zaměřila. A není vůbec významné, proč zrovna teď. Prostě jsme tu knihu odkudsi vylovili jako Sepp Jörgen. A to stačí. Nebudeme je lovit k výročím či k něčemu podobnému, kdepak. Z hlediska publicistiky půjde o knihy – okoralé chlebíčky.

Mystik filosofující kladivem

recenze Adam Borziče

Jak se to přečte

recenze Oliny Stehlíkové na antologii Nejlepší české básně 2013,
redakčně nekrácená verze

Oldřich Ludva Kozlowski: Zima

4/2014

Jiří Landa: V parku

3/2014

Tvar 1/2014

editorial Adama Borziče

Jsme mužské autorky ve světě ženských autorů

rozhovor Simony Martínkové-Rackové a Svatavy Antošové s Kateřinou Rudčenkovou o erotice, stárnutí a závislosti na psaní

Anketa o tabu

Redakce Tvaru oslovila celkem třicet osm respondentů. Jedenáct z nich účast v anketě odmítlo (tři s odůvodněním, že dnes už žádné tabu neexistuje, zbylí s odůvodněním jiným či žádným), čtyři na pozvání vůbec nereagovali. Básnířkám a básníkům, kteří odpověděli, bychom rádi poděkovali za odvahu vyjádřit otevřeně svůj názor na dozajista ošidné téma. Položili jsme jim tyto otázky:
1. Co je největší tabu dneška? O čem se nemluví, nebo jen těžko?
2. Existuje pro vás nějaké tabu v básni?

Nemusí to být Žid
rozhovor se Slavojem Žižkem

V roce 1994 byl publikován rozhovor, který se Slavojem Žižkem vedla argentinská psychoanalytička Josefina Ayerza, zakladatelka kulturního periodika Lacanian Ink. Aktuálnost rozhovoru je dána tím, že Žižek se v něm vyjadřuje k závažným etickým otázkám doby, jež mají svůj přesah k dnešku. Žižek na pozadí „spinozovského charakteru“ pozdního kapitalismu brilantně analyzuje projevy intolerance a rasismu jako nebezpečnou směs nostalgie a cynismu a provokativně nahlíží i otázku náboženského fundamentalismu. Čtenářům Tvaru nabízíme rozhovor ve slovenském překladu Petra Takáče.

Literární zápisník V. K.

„…Co mrtvola, kterou sis loni zasel na zahradě, vyklíčila už? Rozkvete letos?“ Dobrý den, miláčkové. Tímto citátem z Pustiny T. S. Eliota (opsaném z knihy Duch Děvky od Normana Mailera) předznamenávám svůj dnešní, první zápis.

Zpráva o „ukájení pudu pohlavního sociálně“

recenze Patrika Linharta