2013

Kniha Exodus

báseň Roberta Rybického v překladu Petra Motýla

Tvar 15/2013

Kromě několika ukázek z překladů slovinské beletrie v něm najdete například rozhovory s prozaikem Borisem Pahorem a básníkem Josipem Ostim, esej Aleše Debeljaka, článek o slovinské kulturní politice nebo rozsáhlý materiál o Jožem Plečnikovi.

editorial Adama Borziče

Trpělivě vysvětlujte mladým, co je to diktatura

rozhovor Radka Nováka se slovinským spisovatelem Borisem Pahorem

Boris Pahor: Motýl na věšáku

krátká povídka B. Pahora v překladu Elišky Bernardové

Aleš Debeljak: O dvacet let později

V létě roku 1991 jsme získali důkazy, že příběh slovinské identity se napájí ze dvou zdrojů. Jeden reprezentuje verš Franceho Prešerena: „Neděsí je tolik příkrov noci v zemi temné / jak pod jasným sluncem dny poddanství,“ ten druhý verš z partyzánské písně Ve Slovinsku jsme my pány. Slovinská identita nevychází jen ze symbolického, ale také z předmětného, z odporu k okupantovi.

Barbara Korunová: Monology

básně lublaňské básnířky v překladu Hany Mžourkové

Vzpomínky na budoucnost – obsaď a žij!

V sobotu 31. srpna, dvacet let od obsazení legendárního squatu Ladronka, proběhla v Praze pod názvem Vzpomínky na budoucnost – Obsaď a žij! squatterská slavnost. Odehrála se v deseti dlouhodobě prázdných chátrajících domech, které byly alespoň na tento den oživeny výstavami, koncerty, performancemi, lidovými jídelnami, kavárnami, bary a dalšími spontánními aktivitami veřejné pospolitosti. Deset chátrajících či jinak devastovaných domů po celé Praze bylo vybráno jako deset příkladů nesmyslnosti a neudržitelnosti současného stavu bytové politiky a trhu s nemovitostmi obecně.

Pestré veršobraní u Slovinců

recenze Aleše Kozára na letos vydanou antologii současné slovinské poezie

Tvar 14/2013

najdete v něm mimo jiné rozhovor s letošním laureátem Ortenovy ceny Ondřejem Buddeusem, dvojici textů věnovaných francouzským románům Milana Kundery, verše Kateřiny Bolechové či esej G. K. Chestertona. Startují rovněž dva nové seriály, Kollárova Slávy dcera čtená očima Martina C. Putny a méně známé kapitoly ze života českých literátů, připravované ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví.

editorial Adama Borziče

Jakub Češka: Francouzské romány Milana Kundery

Reflexe „francouzského cyklu“ románů Milana Kundery (Pomalosti, Identity a Ignorance) by měla v mnohém začít přelomovým románem Nesmrtelnost, neboť jej můžeme považovat za mezník v Kunderově tvorbě, a to hned v několika ohledech. Autor v něm završil formální možnosti svojí poetiky. Jako by dosáhl jisté hranice, za kterou by již mohl pouze variovat dříve uplatněné formální postupy. S ohledem na jazyk díla se jedná o „přechodový“ román: Milan Kundera jej sice původně napsal česky, avšak definitivní podobu získával až při autorské revizi francouzského překladu. Počínaje Pomalostí píše Milan Kundera svoje romány francouzsky. Sice již dříve psal francouzsky eseje, při poskytovaných rozhovorech dával přednost francouzštině, avšak psaní románu pro něj představuje zcela jiný vztah k jazyku.

Gilbert Keith Chesterton: Anarchie shora

Naši společnost rozežírá tichá anarchie. U tohoto výrazu se musím zastavit, neboť pravá podstata anarchie je většinou vykládána chybně. Ani v nejmenším není nutné, aby anarchie byla násilná. A stejně tak nemusí nezbytně vycházet zdola. I vlády se mohou stát anarchistické, úplně stejně, jako se to stává lidem. Toryové se sentimentálními sklony užívají slovo anarchie jako sprosté zesměšnění každé vzpoury, ale opomíjejí tím veledůležitý intelektuální rozdíl. Vzpoura může být pomýlená a zhoubná. Ať je však sebepomýlenější, nikdy to není anarchie. Je to buď sebeobrana, nebo uzurpace. Snaží se dosadit novou vládu na místo staré. A stejně jako nemůže být anarchistická ve své podstatě (protože má záměr), nemůže být anarchistická ani ve svých metodách, neboť lidé musejí být k boji organizovaní a disciplína v armádě vzbouřenců je často stejně pevná jako disciplína armády královské. Na tento zásadní principielní rozdíl musíme vždy pamatovat.

Hana Taudyová: Rádi bychom umírali jako čeští občané...

Ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví zahajujeme seriál o méně známých kapitolách ze života českých literátů. První díl je věnován Gabriele Preissové.

Poezie z virtuálních sítí

Ladislav Selepko komentuje báseň Kateřiny Vaněčkové a Tomáše Gabriela

Léčivý pramen v barvě trávy

recenze Adama Borziče

Oznámení

Vítězem veřejné soutěže o novou grafickou podobu našeho časopisu se stal Tomáš Krejča, který v souladu s vypsanými pravidly obdrží finanční odměnu ve výši 7 000 Kč. Děkujeme všem účastníkům soutěže za jejich návrhy a věnujeme jim roční předplatné Tvaru. Nová tvář časopisu se čtenářům představí s novým ročníkem v lednu 2014. Souběžně s tím také spustíme novou podobu našeho webu.

Zlá ovce o vakacích

Léto budiž pochváleno!

Přejeme krásné a klidné léto a těšíme se na shledanou u dalšího čísla Tvaru, které vyjde ve čtvrtek 5. září.
Vaše redakce

Inzerce: vyšly Souvislosti 1/2013

Inzerce: vyšly Kontexty 3/2013

Tvar 13/2013

rozhovor s Petrem Řehákem o cestě do Indie a o poezii
anketa mezi českými literáty o cestování
verše Olgy Stehlíkové a Svetlany Cârsteanové
z romaneta Romana Ropse
Karel Deniš: Můj bratr Vinnetou
Petr Král: Náměty V
Mexická revoluce roku 1910

editorial Adama Borziče

Zanechat stopu

nekrolog Iva Haráka za Zdeňkem Rotreklem (1. 10. 1920 − 9. 6. 2013)

Básník by nejspíš neměl nic

rozhovor Milana Ohniska s Petrem Řehákem o cestě do Indie a současné české poezii