Novinky

Miloslav Novotný: Jdem

48/2013

REKLAMA

Tvar 19/2013

Najdete v něm rozhovor s Jakubem Řehákem, verše Ireny Šťastné a Jonáše Hájka, úryvek z chystaných memoárů Petra Uhla či benjaminovskou studii O. Krochmalného.

editorial Adama Borziče

Nehledám recept, který by nechal maličké přijít k poezii

rozhovor Adama Borziče s Jakubem Řehákem

Dělal jsem, co jsem považoval za správné

To je název pamětí Petr Uhla, které na základě rozhovoru se Zdenkem Pavelkou a přepisem namluvených kazet postupně vznikaly od května 2011. Kniha, jež je připravena k vydání v nakladatelství Torst, se skládá ze dvou částí – první do roku 1989 je chronologická, byť s přesahy, druhá po roce 1989 až do současnosti je tematická a zahrnuje všechna témata a aktivity, jimž se Petr Uhl nejvíce věnoval (demokracie přímá i nepřímá, občanství české a slovenské, lidská práva, underground, antikomunismus, Levá alternativa, Strana zelených, ČTK…). Úryvek, který vybíráme, je částí svědectví Petra Uhla coby aktéra studentského hnutí z let 1968–1969, kdy byl členem Hnutí revoluční mládeže (HRM), spolupracoval s Akademickou radou studentskou (ARS) a přátelil se s nezávislou novinářkou Sibylle Plogstedtovou ze Západního Berlína, která mj. spoluzaložila feministický časopis Courage (1976) a byla redaktorkou v Bonnu vycházejícího časopisu Pokrok (1986–1989). V češtině vyšla její autobiografie V síti dějin (Doplněk, 2002).

Vysoké podpatky Melissy Pink

Čekám na nábřeží. Přesně v půl. Walk on the wild side. Prsty svírám zábradlí. Pode mou to naše rio grande. Temně hučí. Vpíjí svit lamp, světla reflektorů, barvy semaforu. Utopenejch voči. Zhasněte ty lampiony! Chci vidět tmu. Nepřišel. You’re so vicious! Za zády doznívají kroky nočních chodců. Just a perfect day! Propadám se do tmy. Aaaaaaaaaaaaa! Bylo tu však něco... Drkotám zuby. Sakra! ...stín jako šibenice trčí. Někdy i stéblo je záchranný pás... Mám husí kůži. A nehty promodralé. Přede mnou ční obří prst. Velebně fialový. Prostředník vztyčený k nebi. Podivně dlouhý. Krabatý. Vltavský tůně jsou hluboký. Kdo se však skrývá pod hladinou? Cestou do západočeských lázní se pod Střeleckým ostrovem zasekl Havlovický vodník s revmatickou horečkou? Nebo tu bere Priessnitzovu koupel rachetický obr z hraničních hor?

Hledat příznivou skulinu a prašné slunce

recenze Jakuba Řeháka na básnickou sbírku Petra Krále

Zuzana Trojanová: Podzim zbylým přátelům

47/2013

Ladislav Dvořák: Nausea

46/2013

Adolf Loub: Vyhnat kozla do pouště

45/2013

Jaroslav Putík (25. 7. 1923 – 31. 10. 2013)

Čtenářům Tvaru oznamujeme smutnou zprávu, že ve věku 90 let zemřel Jaroslav Putík, dvojnásobný nositel Ceny Egona Hostovského, autor vynikajícího románu Muž s břitvou. Uvnitř článku najdete odkaz na rozhovor, který v r. 2006 s J. Putíkem udělala B. Správcová.

Tvar 18/2013

Najdete v něm mj. rozhovor s Evou Klíčovou, básně Andrey Vatulíkové, Jana Nováka či Chilana Jorgeho Teillera nebo experimentální prózu Vladimíra Macury.

editorial Pepíka Laufera

Horuji pro kultivovanou komerci a aktivního čtenáře

říká Eva Klíčová v rozhovoru s Romanem Kandou.

Spát a revoluce aneb Tři zdroje a tři součásti angažované teorpoezie neboli Co dělat?

příspěvek Pavla Janouška do aktuální polemiky o ideologii a literatuře

Mluvící ryba čili báseň a čas

Ve svém eseji – původně přednášce proslovené letos v Kostelci nad Černými lesy a následně pro Tvar upravené – reflektuje Josef Hrdlička téma času v tvorbě několika básnických velikánů

Vladimír Macura: Nějaký lhář prolhaná...

Z úvodu Pavla Janouška: Méně známá je juvenilní, básnická etapa Macurovy literární tvorby, spjatá s jeho rodnou Ostravou. Aspiraci „býti básníkem“ měl Vladimír Macura již od dětství. První báseň mu vyšla už v šestnácti letech, v neděli 31. července 1961 v ostravském deníku Nová svoboda. Byl pod ní podepsán jako žák 10. B třídy, Ostrava-Přívoz. O něco později, v sedmnácti, pak spolu s Mirkem Stonišem a Josefem Fraisem zakládá původní literární směr nazvaný ismuismus, jenž ve vzdoru vůči Ostravě jako černému a ocelovému srdci republiky vzýval Stonišem napsanou větu: „Neberte mě vážně, ani tehdy, když říkám, abyste mě nebrali vážně.“ Ismuismus měl „utvořit spojovací můstek mezi poezií a lidmi“, k trojici jeho znaků programově patřil jednoduchý výraz, humor, hravost. Toto vše nacházíme také v rukopisné hříčce začínající slovy Nějaký lhář prolhaná…, která ale vznikla až poté, co Macura po příchodu na studia do Prahy začal o svém básnickém talentu pochybovat a prostor pro svou spontánní potřebu psát nově hledal v méně závazné literatuře pro děti. Níže publikovaná hříčka tak patrně vznikla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a předcházela sérii textů, z nichž některé se autorovi podařilo zveřejnit v dětském vysílání Československého rozhlasu.

Počtvrté vzpomenutí zapomenutí aneb nerecenze neslavných

recenze Milana Ohniska na Wernischovu čítanku z „jiné“ české literatury

J. R. Valtýř: Koloběh

44/2013

Jiří Havel: Dnes ještě ne...

43/2013

Tvar 17/2013

O psaní s Danielou Hodrovou v něm rozmlouvá Kateřina Piorecká, též autorka eseje Psaní na dotek. Nad technologií psaní a hmotnou kulturou se ve své studii zamýšlí Jay David Bolter. Českých literátů jsme se mj. zeptali: Čím je pro vás bílá stránka? Potud tematický blok věnující se fenoménu psaní, krom toho najdete v 17. čísle plno dalších materiálů: namátkou poezii Zbyňka Fišera a Jitky N. Srbové, obligátní blok recenzí, seriál o historii revolucí či pokračování polemiky o ideologii a literatuře.

editorial Adama Borziče

Bruno Solařík: Úkolování básníků

Karel Piorecký: O diskusi, které se nechce spát