Publikováno: 18. 10. 2013
| 2013
Publikováno: 18. 10. 2013
| 2013
U kulatého stolu jsme se s Danielou Hodrovou sešly nad jejími rukopisy. O samotné události psaní jsme vedly dialog nejen slovem u kávy a čaje, ale i písmem.
Publikováno: 18. 10. 2013
| 2013
„Má psaní budoucnost?“ ptal se Vilém Flusser již v roce 1987. Heslo
„scribere necesse est, vivere non est“ přitom shrnovalo tisíciletou zkušenost západní civilizace. Ve svém fenomenologickém tázání Flusser shledal, že psaní je chudé, primitivní, málo účinné a nákladné gesto, které znehodnotila inflace psaných textů: každý je spisovatel a to je začátek konce.
Publikováno: 18. 10. 2013
| 2013
recenze Luďka Lišky na knihu Henryho Jamese
Italské hodiny
Publikováno: 17. 10. 2013
| 2013
recenze Dariny Alster na výstavu
Aspekty Velkého Muže Radima Labudy, slovenského umělce žijícího v Praze
Publikováno: 6. 10. 2013
| 2013
jehož titulce vévodí skvostný pohled z okna naší nové redakce. (Naše adresa nicméně zůstává stejná, stěhovali jsme se v rámci stejné budovy, pouze o tři patra výše.)
Publikováno: 6. 10. 2013
| 2013
Publikováno: 6. 10. 2013
| 2013
říká německý literát a překladatel české poezie Reiner Kunze při příležitosti svých osmdesátin
Publikováno: 6. 10. 2013
| 2013
Publikováno: 6. 10. 2013
| 2013
Severní Čechy byly často označovány v literárním, uměleckém, ale i sociálním kontextu jako
rudý,
hornický či
drsný sever. A protože tato označení přetrvávají coby zjednodušující a zároveň už notně vybledlé nálepky dodnes, nedalo mi to, abych nezačala svůj exkurs po tomto kraji rozhovorem s Pavlem Koukalem (nar. 1944), který se kulturním děním na severu Čech zabývá dlouhodobě a jehož zásluhou vyšla na toto téma řada pozoruhodných studií – většinou v duchcovském nakladatelství Kapucín.
Publikováno: 6. 10. 2013
| 2013
vzpomínka Tomáše Ticháka na Sławomira Mrożka
Publikováno: 6. 10. 2013
| 2013
recenze Ladislava Zedníka na novou básnickou sbírku Martina Pocha
Publikováno: 25. 9. 2013
| 2013
ad Eva Klíčová: Kritéria lyrického věku, Host č. 6/2013, s. 27
Publikováno: 25. 9. 2013
| 2013
Od konce července pobývá ve squatu na pražské Cibulce polský básník Robert Rybicki. V Polsku mu vyšlo pět básnických sbírek, které zaznamenaly příznivý ohlas u kritiky i čtenářů. U nás byly publikovány překlady jeho básní v
Tvaru,
Psím vínu a
Protimluvu. Ze současných českých básníků by se životním stylem dali k Rybickému přirovnat třeba Básník Ticho či Vít Kremlička.
Tento rozhovor byl veden v polovině srpna 2013. Je konec září a Robert Rybicki v Praze stále ještě je…
Publikováno: 25. 9. 2013
| 2013
báseň Roberta Rybického v překladu Petra Motýla
Publikováno: 17. 9. 2013
| 2013
Kromě několika ukázek z překladů slovinské beletrie v něm najdete například rozhovory s prozaikem Borisem Pahorem a básníkem Josipem Ostim, esej Aleše Debeljaka, článek o slovinské kulturní politice nebo rozsáhlý materiál o Jožem Plečnikovi.
Publikováno: 17. 9. 2013
| 2013
Publikováno: 17. 9. 2013
| 2013
rozhovor Radka Nováka se slovinským spisovatelem Borisem Pahorem
Publikováno: 17. 9. 2013
| 2013
krátká povídka B. Pahora v překladu Elišky Bernardové
Publikováno: 17. 9. 2013
| 2013
V létě roku 1991 jsme získali důkazy, že příběh slovinské identity se napájí ze dvou zdrojů. Jeden reprezentuje verš Franceho Prešerena:
„Neděsí je tolik příkrov noci v zemi temné / jak pod jasným sluncem dny poddanství,“ ten druhý verš z partyzánské písně
Ve Slovinsku jsme my pány. Slovinská identita nevychází jen ze symbolického, ale také z předmětného, z odporu k okupantovi.
Publikováno: 17. 9. 2013
| 2013
básně lublaňské básnířky v překladu Hany Mžourkové