2012

Jedna otázka pro Dana Mirceu Duţu

Jste ředitelem Rumunského kulturního institutu v Praze, jenž stojí za přípravami rumunské účasti na letošním Světě knihy. Na co všechno se mohou návštěvníci těšit?

Poutník zelených vanutí

Péčí kurátora Jeana Gasparda Páleníčka vznikla výstava souborného malířského díla básníka, prozaika a výtvarníka Ivana Matouška nazvaná Mezi obrazy / Entre les Tableux 1973–1996. Uděláte-li si květnový výlet do Paříže, nezapomeňte na datum 3. 5. 2012 v 19.00 hod. Právě tehdy proběhne vernisáž v Českém centru (18, rue Bonaparte), kde bude výstava umístěna do 9. 6. 2012. Grafické podoby celkového konceptu se ujal Přemysl Havlík a vstupního katalogového textu, který vám nyní přetiskujeme v českém jazyce, básník a dokumentarista Martin Langer.

Acheron

další pokračování vyprávění Ivana Achera zaznamenaného P. Novotným

Tvar 7/2012

Sedmé číslo literárního obtýdeníku Tvar je částečně věnováno dvojitému výročí Karla Maye – místo obvyklého úvodního rozhovoru obsadila beseda o jeho životě, díle a samozřejmě i významu pro mnoho generací čtenářů včetně té dnešní. Besedy se zúčastnil Karel Deniš, Ivo Fencl, Wanda Heinrichová, Stanislav Komárek a Vlastislav Toman. Na mayovskou notu hrají i některé další příspěvky v čísle.

Uchovávat dětský romantismus – záznam besedy o Karlu Mayovi

Německý spisovatel Karel May (narozen 25. 2. 1842 v Ernstthalu, zemřel 30. 3. 1912 v Radebeulu, dnes součásti Drážďan) je i po sto letech, která uplynula od jeho smrti, stále živým a čteným autorem. Mayova obrovská popularita a jeho vliv zejména na mladší čtenáře jsou trvalé – ať již díky knihám, nebo filmům natočeným podle jejich motivů. Osudy Vinnetoua a Old Shatterhanda stejně jako hrdinů z Mayova orientálního cyklu (Kara ben Nemsího a Hadžiho Halefa Omara) dlouhodobě oslovovaly a oslovují řady čtenářů zejména ve středoevropském prostoru. U příležitosti letošního dvojitého výročí Karla Maye jsme se rozhodli uspořádat besedu, která připomíná nejen samotného spisovatele, ale i jeho vděčně přijímané dílo. A to nejen kvůli čtenářské nostalgii, ale i pro trvalé a svou dobu přesahující humanistické myšlenky a principy.

Nakolik jsou živé a inspirativní?

Anketa o básních Josefa Hanzlíka

Jedna otázka pro... Jiřího Gruse

Spolu s Džianem Babanem a Vojtěchem Maškem jsi vytvořil komiksové zpracování „neznámého“ románu Karla Maye, který původně „převyprávěl“ Stanislav Komárek ve svém románu Mandaríni. Jak se ti na grafické novele Ve stínu šumavských hvozdů dělalo – je to přece jen jiný svět, než jaký jsi doposud v komiksech navštěvoval a znal. Byl (anebo jsi) obdivovatelem mayovek – a nakolik jsi pro tuhle parafrázi světa Karla Maye, která poněkud narušuje původní romantický svět jeho románů, využíval sám parafrází z kanonických zpodobňování Vinnetoua a Old Shatter­handa?

Pavel Hruška: Šťastní dnové četby

Vzpomínka z dětství na čtenářské obcování s Karlem Mayem

Tvar 6/2012

Šesté číslo Tvaru přináší rozhovor s historikem Martinem Gažim, mj. editorem monografie Rožmberkové. Na historii tohoto významného českého rodu, ale i na legendy k němu nabalené se vyptával Zdenko Pavelka

Pavel Janoušek: Poslední tah králem.
Ještě k té angažovanosti

Chtěl bych ještě jednou přidat několik poznámek k problematice angažovaného umění, tedy k onomu strašidlu, co dnes jako naděje obchází českou literaturou – a nejen jí.

Pierre Laval v České televizi

zamyšlení Ladislavy Chateau nad nedávno odvysílaným britským dokumentem a osudem jeho hlavního aktéra

To na jazyku...

pravidelný lingvistický sloupek Gabriela Plesky

Tvar 5/2012

Páté číslo obtýdeníku Tvar otevírá rozhovor s mladým mosteckým básníkem a prozaikem Filipem Špeciánem. Řeč je o psaní, o revoltách, o plivání při hokeji, ale také o přírodě a o severočeské krajině.

Zadejchání lidí

rozhovor s Filipem Špeciánem a ukázky jeho nových básní

Nasápáno děti

Občas se recenzenti dětských knih odvolávají na skutečné děti – že teprve ony mohou s konečnou platností posoudit, zda ta která kniha jim má co říci, zda je bude zajímat apod. Redakce se rozhodla, že si čas od času o některé knize s dětmi promluvíme; není naším cílem dojímat čtenáře roztomilostí dětských formulací a názorů, spíše chceme věřit, že tato občasná rubrika (pojmenovaná podle jednoho slangového výrazu knihovníků, který se týká třídění knížek pro děti) přinese nějaký zajímavý poznatek jednak autorům dětských knih, jednak rodičům, kteří právě mají namířeno do knihkupectví, a kdo ví – třeba i učitelům.

Haló, tady čistička!

Patrik Linhart osobitě glosuje (nejen) české kulturní dění.

Milan Šedivý: Pohled z druhé strany

Reaguji na anketu (Tvar č. 2/2012), která mě velmi potěšila. Jelikož se zabývala především antikvárním trhem z pozice prodejců, chtěl bych reagovat z druhé strany, tj. ze strany toho, kdo knihy kupuje. To částečně v čísle provedl Jan Ga­­briel v článku Listovat rozlohou, ale bylo znát, že to jsou příjemné vzpomínky spíš než popis reálného stavu. Proto na rozdíl od něj bych chtěl blíž navázat na otázky položené pány Jarešem a Škrabalem prodejcům samým.

Tvar 4/2012

Čtvrté číslo Tvaru přináší rozhovor s Tomášem Magnuskem, který se loni, když Obci spisovatelů došly peníze a hrozil jí zánik, stal jejím předsedou. Řeč je pochopitelně o brzké i vzdálenější budoucnosti Obce spisovatelů pod novým vedením.

Zkusit něco udělat

ukázka z rozhovoru s Tomášem Magnuskem

Kdyby přijela do Olomouce a nedostala Nobelovu cenu

Václav Burian vzpomíná ve svém nekrologu na Wisławu Szymborskou.

Otisky spisovatelů

Dne 17. ledna jsme si mohli připomenout 107. výročí narození jednoho z našich nevýznamnějších básníků, Jana Zahradníčka. V Brně si Zahradníčkův cenný odkaz uvědomují a čest mu skládají nejen formou zřizování památníků.

Acheron

slovní proud hudebního skladatele a pokrývače Ivana Achera zachycovaný Pavlem Novotným

Tvar 3/2012

Třetí číslo Tvaru otevírá ho rozhovor s Terezou Stöckelovou, socioložkou a mluvčí sdružení ProAlt. S rozhovorem mírně koresponduje také článek filozofa Milana Valacha Člověk, hodnoty a kapitalismus, a také stať Svatavy Antošové Opravdu demokracie selhává? o knize britského historika a politologa Tonyho Judta Zle se vede na zemi s podtitulem Pojednání o naší současné nespokojenosti.

Pavel Novotný: Básník není svazák

Rád bych volně navázal na článek Je čas? Boženy Správcové, publikovaný ve Tvaru č. 1/2012 a pojednávající o tzv. angažovanosti v poezii. S tím, co Správcová uvedla, se plně ztotožňuji, a po diskuzích, které minulý rok třeštily literárními časopisy i internetovým bludištěm (blogy, e-maily a diskuzními fóry), jsem stejně jako ona přesvědčen o tom, že poetickým ideologům je třeba oponovat, aby nás opravdu jednoho dne „nějaký kulturní průmyslník neodnesl v pytli i se starými kompoty“.

Jakub Vaníček: Ztvárnit dějiny, anebo je cynicky zapřít?

Společnost neexistuje a neexistují ani dějiny. Tyto dva výroky mohou bezesporu platit, budeme-li brát vážně některé prózy současné (nejen české) literatury. Že však nejde ani tak o problém existence společnosti a jejích dějin, jako spíše o způsob, jakým současní autoři líčí příběhy z nedávné minulosti, se pokusím ukázat na jejich srovnání s monumentem realistického románu – Tolstého Vojnou a mírem.